" Pálení čarodějnic..."

30. Dubna...

Jedná se o velmi starý lidový zvyk ...

" Filipojakubská noc " nebo také " Valpuržina noc" nebo " Beltine... " 

  • Tento svátek se původně pravděpodobně slavil o " Úplňku ", který byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi " Jarní rovnodenností a Letním slunovratem."
  • Magická " Filipojakubská noc " z 30. dubna na 1. května patřívala mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy.
  • Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků.
  • Lidé také věřili v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady.
  • Aby se hledač pokladů dokázal před zlými silami úspěšně bránit, musel prý mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a řadu dalších předmětů.
  • Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti.

Pálení čarodějnic patří i dnes k velmi populárním lidovým zvykům.

Pálení čarodějnic...

Původ a historie

Noc čarodějnic...

Lidé věřili, že v noci z 30. dubna na 1. května čarodějnice letí na sabat.

Proto se této noci také říká „ noc čarodějnic.“

Víra v nečisté síly se časem proměnila v pověru, že ďábel může svoji moc na Zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí – čarodějnic a někdy i čarodějů.

Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány, ze spojení s ďáblem.

Existovala řada praktik, které měly umožnit čarodějnici vidět, případně potrestat.

Lidí věřili, že ji mohou zahlédnout v noci na křižovatce nebo na opuštěném místě.

Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně.

Postupem doby se z toho zvyku stalo „ pálení čarodějnic.“

Lidé zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý aby viděli čarodějnici létající na koštěti v povětří.

Také ochrana úrody a dobytka se soustředila na " Filipojakubskou noc ", kdy se vesničané chránili před čarodějnicemi, které očarovávaly dobytek i úrodu.

Dávaly se zelené větévky na hnojiště, obsypával se chlév pískem.

Hodné čarodějnice...

Čarodějnice však nebyly jen zlé...

Byly i takové, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny a těch si lidé vážili.

V některých jazycích dokonce slovo čarodějnice znamenalo „ moudrá žena.“

Bylinkářky – vědmy se vyznaly v tajích přírody.

Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní.

Jejich poznatky, zdánlivě i nesmyslné, mnohdy přispěly k užitečným vědeckým objevům.

A tak stará „ přírodní magie “ ovlivnila lékařství, chemii, biologii a fyziku.

Ani tyto " hodné čarodějnice “ to neměly lehké.

Většina z nich se ve středověku stala obětí „ honu na čarodějnice “ a mnoho nevinných žen bylo odsouzeno a upáleno na hranicích.

 

TOPlist

Jak čarodějnice vypadá?

  • Charakteristický je pro čarodějnici velký nos, výrazně trčící zuby a rozcuchané střapaté vlasy, které jí za letu vlají z pod šátku nebo z pod klobouku.
  • Nejčastěji ji můžeme vidět za " Úplňku nebo za bouřlivých nocí."
  • Dříve než vzlétne na koštěti, musí se čarodějnice potřít speciální mastí.
  • Recept z knihy Magia Naturalis z roku 1560 uvádí, že tato mast se skládá z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla.
  • Létaly na pometlu nebo jezdily na kozlovi.
  • Noční výlety čarodějnic trvaly až do svítání, dokud nezakokrhal kohout.

Maska čarodějnice...

  • Naneste na obličej a krk základní barvu - zelenou nebo bílou, žlutou...
  • Pokud máte dva odstíny zelené, nebojte se oči zvýraznit tmavší zelenou.
  • Bílou barvou vytvořte kolem očí stínování.
  • Černou barvou vytvořte kontury, zvýrazněte obočí, ústa, oči.
  • A nakonec nezapomeňte také na kostým čarodějnice.

Kontakt

"Léčivé přírodní energie" Zajímá vás něco?
Potřebujete poradit?
Tak napište na tento email:
prirodnienergie@seznam.cz