" Přírodní pranostiky..."

Pranostiky vycházejí z dlouhodobých historických pozorování.

Pranostika je...

  • Prvek lidového folklóru, který dává do souvislosti roční dobu a meteorologické jevy.
  • Meteorologické jevy a události následující někdy v budoucnu.
  • Veškeré předpovědi se přitom snaží činit na základě dlouhodobé lidské zkušenosti.

Pranostiky

Jarní pranostiky

Před 25. dubnem vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí:

Tzn.: Žabí vřeskot předznamenává možnost i citelného ochlazení.

Další jarní pranostiky:

  • Dokud žáby sedí ve vodě - ať se mračí, jak chce, pršet nebude.
  • Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou - tím dříve před Vánocemi sněží.
  • Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí - bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jít.
  • Není-li však do svatého Jana vidět - budeme v chladnu a dešti doma sedět.
  • Je-li deštivo a fialky otevřou své květy - bude brzy svítit sluníčko.

Letní pranostiky

Když se hvězdy nezvykle pronikavě třpytí, např. večer po přeháňce:

Tzn.: Pronikavý třpyt hvězd značí vysokou vlhkost vzduchu.

A i když se oblačnost na noc třeba i zcela rozpustí (teplota také ráda do lecčehos mluví), přes den opět rychle naskáče.

Další letní pranostiky:

  • Voní-li květiny více než obyčejně - blíží se déšť.
  • Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě - brzy déšť se ozve.
  • Jestliže ptáci pokřikují a zpívají - mělo by zapršet.
  • Zas mě píchá v koleně - jistě dojde ke změně.
  • Je-li měsíční světlo zlatožluté a jasné s podivuhodným leskem - bude také následující počasí jasné a nezakalené.
  • Je-li Měsíc tři dny čistý - bude hezké počasí.
  • Před deštěm školní děti hučí jako včely.
  • Pěkné počasí bude - poletují-li vosy ještě pozdě večer.
  • Vyskakují-li ryby nápadně vysoko nad hladinu nebo naopak stahují-li se do hlubokých vod - mělo by pršet.
  • Staví-li mravenci ještě na svatou Annu svou hromadu - můžeme očekávat tuhou zimu.
  • Rosí-li  se v srpnu hodně tráva - pěkné povětří se očekává.
  • Rostou-li v srpnu houby - bude velká bída.
  • Mnoho hub - mnoho sněhových vánic.
  • Mnoho ryb - málo zrna.
  • Kolem Bartoloměje (24. srpna) nastává zlomový úbytek výskytu bouřek. 

Podzimní pranostiky

Když je Slunce temně červeně zabarveno a před ním temně modré mraky hrozivě vystupují?

Tzn.: Zde je to myšleno jako předzvěst větru.

Další podzimní pranostiky:

  • Pěkné růže v zahradách - věští pěkný podzim a pozdní zimu.
  • Jsou-li ráno tráva a křoviny plné pavoučích sítí - bude hezky.
  • Tvoří-li se večer na lukách, při potocích, řekách a u rybníků mlhovina - mohlo by to značit, že se babímu létu zde zalíbilo a že se pozdrží.
  • Divoké husy na odletu – konec babímu létu.
  • Čím déle vlaštovky v říjnu u nás prodlévají - tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Spadne-li v říjnu listí - bude tuhá zima.
  • Opadá-li v říjnu listí - bude mokrá zima.
  • Kvetou-li stromy podruhé - potrvá zima do máje.

Poletují-li na svatého Ondřeje (30. listopadu) včely, bude neúrodný rok.

Tzn.: V této době by už včely létat neměly.

Listopadové pranostiky

Několik pranostik na listopadové - podzimní období:

  • Listopadové hřmění - pšenici v zlato mění.
  • Když krtek v listopadu ryje - budou o vánocích létat komáři.
  • Kvetou-li v listopadu stromy - sahá zima až k létu.
  • Padá-li listí v listopadu - jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
  • Když dlouho listí nepadá - tuhá zima se přikrádá.
  • Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
  • Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
  • Studený listopad - zelený leden.
  • Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
  • Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane - více než hnůj polím prospěje.
  • V listopadu příliš mnoho sněhu a vody - to známka příští neúrody.
  • Jaký bývá v listopadu čas - taký obyčejně v březnu zas.
  • Začátkem-li listopadu sněží - mívá sníh pak výšku věží.

Zimní pranostiky

Utuhne-li v průběhu dne, lze počítat s tím, že odměk hned tak nenastane:

Tzn.: Obvykle jsou teploty nejvyšší odpoledne a nejnižší ráno.

Ranní teploty mohou být ale pro daný den naopak těmi nejvyššími:

Do této pozice je umějí dostat studené fronty, jdoucí přes den od severozápadu či severu.

A protože za nimi může rychle nastoupit oblast vyššího tlaku vzduchu, změna může vydržet.

Další pranostiky:

  • Déšť či sněžení ohlašuje zaléhání v uších.
  • Jsou-li ještě v prosinci na stromech šišky - zima nebude dlouhá.
  • Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů - bývají o Velikonocích plny kočiček.
  • Podle toho, jaký má cesta jas - takový očekávej mráz.
  • Přestane-li sníh vrzati pod nohama - přijde obleva.

Padá-li sníh v malých vločkách nebo jako krupice:

  • Jde o příznak ochlazení a nástupu mrazivého počasí.
  • V zásadě však platí, že zasněžit umí v zimě lépe na frontách teplých.
  • Zatímco fronty studené se zaměřují více na teploty, jejich specialitou je pak oteplení v nížinách po inverzi. 

Je-li slyšet jasně i vzdálené zvuky- blíží se obleva.

Přichází-li obleva, zvětšuje se i vlhkost vzduchu.

Teplo a vlhko jsou mnohem více nakloněny „ přenosu a výměně “ podnětů a informací než mráz, který naopak rád konzervuje daný stav. 

  • Padá-li jinovatka, přichází jih.

Tzn.: Zvýšenou vlhkost při teplotách -8°C a nižších umí jinovatka pomocí jehliček a šupin zpracovat znamenitě.

Různé...

  • Při bledém Měsíci mizí naděje na pěkné a jasné počasí.

Tzn.: Bledý je synonymem pro neduživý až churavý.

Zatímco pěkný, jasný tudíž den plný sluníčka je nejen obrazem, ale i zdrojem vitality a radosti ze života.

Měsíc bledne, když je vysoká vlhkost v ovzduší.

  • Když se z naloženého zelí ztrácí voda, nastupuje slunečné a hlavně suché počasí.

Tzn.:Typické pro oblast vysokého tlaku vzduchu, zvláště té, která přivádí kontinentální vzduch od severovýchodu.

Mrazy mohou ukazovat hodnoty umístěné dosti hluboko, ale právě pro tu suchost vzduchu nám to ani nepřijde.

  • Barví-li se obloha při západu slunce žlutě a zelenavě, mělo by jít o příznak ochlazení.

Tzn.: Žlutá je u obzoru, pak barva oblohy dále přechází do zelené.

V zimním období by mělo následovat mrazivé počasí.

Obdobným zbarvením se může projevit chladný vzduch i v letním období, kdy ovšem při dostatečném slunečním svitu se vzduch rychle prohřívá.

  • Je-li Měsíc matný, modravý a nejasný, či je-li kolem něj přerušovaný červený kruh, čekejme oblevu.

Tzn.: Světlo od Měsíce (potažmo Slunce) procházející atmosférou, po celé věky citlivě reagují na její aktuální stav.

  • Je-li Měsíc ostře ohraničený a jsou-li jeho rohy jasně vidět, čeká nás ochlazení.

A je-li zrovna Úplněk?

Žádný problém – pak by nám měl Měsíc připadat menší než obvykle, svítit jasně a být pěkně okrouhlý.

  • Kočka škrábe koště, dočkáme se deště.
  • Pro města spíše: Kočka škrábe pohovku, bude bláto na dvorku.

Stoupající ranní mlhy.

  • Pokud se nerozplynou - jsou špatným znamením.
  • Znamená to v podstatě změnu na tzv. - nízkou inverzní oblačnost. 

Při vysoké vlhkosti vzduchu.

  • " Slunce " rádo na sebe bere červené až purpurové přelivy.
  • Vodní pára také s chutí kondenzuje.

TOPlist

Když se blíží bouřka:

  • Obecně by ptáci měli umlknou.
  • Drozdi a pěnkavy by měli nepokojně přelétávat.
  • Lysky se budou potápět.
  • Brzy navečer létají sovy.
  • A ještě před skončením bouřky by už měli začít švitořit vrabci. 

Padají-li celé chomáče sněhových vloček...

  • Lidově sedláci - znamená to, že zima ustupuje.
  • Teplejší vzduch bývá vlhčí.
  • Proto sněhové vločky mají možnost uzrát do filigránských podob. 

Kontakt

"Léčivé přírodní energie" Zajímá vás něco?
Potřebujete poradit?
Tak napište na tento email:
prirodnienergie@seznam.cz