" Dýně - neboli tykev..."

" Bomba plná vitamínů..."

Dýně - tykev jako potravina:

  • Tykve obsahují citrulin - který podporuje vylučování produktů látkové výměny a jedovatých látek.
  • Pravidelné užívání nejméně 1-2 polévkových lžic jader denně - může po delší době (týdny až měsíce) vykazovat preventivní i léčivé účinky při nezhoubných zvětšeních prostaty a při potížích s močovým měchýřem.
  • Nízký obsah sodíku činí z tykví jednu z potravin s nejnižším obsahem soli - tím se řadí do dietních jídel využívaných při léčbě vysokého krevního tlaku, onemocnění močových cest a ledvin.
  • Typický je vysoký obsah draslíku - který podporuje odvodňování, působí proti zácpě a udržuje také basickoadidickou rovnováhu v těle a správné hospodaření s vodou v našem těle.
  • Karoteny, vitamíny C a E, které jsou v plodech tykví rovněž bohatě zastoupeny- působí jako antioxidanty a chrání buňky.
  • Poutají volné kyslíkaté radikály a pomáhají tak předcházet tvorbě nádorů a nežádoucímu ukládání látek na srdečně cévních stěnách.

Dýně - tykev...

Z historie dýní

Z historie...

Již staří Egypťané, Řekové, Římané a mnohé asijské národy pěstovali tykvovité rostliny.

Jednalo se zejména o lagenárii neboli kalabasu - původem z Afriky, která se u nás někdy nesprávně nazývá indická okurka.

Její mladé plody, které ještě nejsou dřevnaté, se využívají jako zelenina.

Ale její hlavní využití je až po dokonalém dozrání, jakmile slupka zdřevnatí.

V chudších zemích se z ní vyrábí např. nádoby na potraviny - talířky či naběračky i hudební nástroje.

Velice ceněny jsou umělecká díla, která jsou vyřezávány do legenárií.

V prosinci roku 1492 spatřil Kryštof Kolumbus na Kubě plody, které se podobaly lagenáriím.

Jednalo se o plody tykvovitých rostlin, které se do té doby vyskytovaly pouze na americkém kontinentě a které byly pojmenovány stejně jako lagenárie známé v Evropě: „Cucurbita“.

V severních oblastech se o rozšíření tykví zasloužili především nizozemské obchodní společnosti.

Dokazují to vykopávky ve staré části Amsterodamu, kde byly ve vrstvách ze 17. stol. nalezeny semena tykví obecných, známé jsou také nálezy z východního Německa ze stejného období.

Největší prvenství v rozšíření tykví lze bezesporu připsat Benátkám, tehdy vedoucí obchodní velmoci, která vlastnila državy v celém středomoří a udržovala obchodní styky s Afrikou a Asií.

Při obchodování s Maďarskem a Rakouskem platilo město Benátky jak jatečním dobytkem, tak i tykvemi.

Odtud pramení tradice pěstování tykví v Maďarsku i Štýrsku.
Jak se dostaly tykve do střední Evropy, nelze přesně určit, protože po celý středověk až do 16 stol. se tykve dovezené z Ameriky velmi často zaměňovali s lagenáriemi, melouny i okurkami.

Další pokus zavést tykve do střední a severní Evropy nastal před 100 – 200 lety.

V listopadu roku 1692 zakotvila u pobřeží Severní Ameriky loď „Mayflower“ s prvními anglickými kolonisty na palubě.

Zatímco asi polovina ze 102 průkopníků zemřela během první zimy hladem, ostatní přežili jen pro to, že jim indiáni přinesli potraviny, hlavně fazole, kukuřici a tykve.
Kolonisté na jaře zasadili několik semen, ze kterých se vyvinuli zdatné rostliny, které se brzy stali v jejich životě důležitou potravinou.

Na důkaz radosti a díků začali proto kolonisté společně se svými indiánskými sousedy pořádat na podzim oslavu, která trvala tři dny.

Na památku této události slaví Američané poslední listopadový čtvrtek „ Den díkůvzdání.“

Součástí tradičního menu je i známý tykvový koláč „ pumpkin pie.“

Jak víme ze severoamerických dějin, plodné soužití kolonistů a místních domorodých indiánů mělo jen velmi krátké trvání, kolonisté indiány násilím vytlačili.

Pěstování tykví a ostatních plodin však přetrvalo a postupně bylo zdokonaleno.

Dokonce jeden záliv na severoamerickém pobřeží nese jméno „ Pumpkin Bay “ tedy tykvový záliv.
V poště, kterou zasílali noví obyvatelé svým příbuzným, kteří zůstali v Evropě, se brzo dostala semena i na starý kontinent.

Z těchto semen, která pocházela z drsnějších podmínek Severní Ameriky, se pak podařilo úspěšně zavést pěstování tykví i v chladnějších středoevropských podmínkách.

Dýně je zdraví prospěšná

Dýně - tykev je zdraví prospěšná...

  • Dušená dužina dýní a tykví je lehce stravitelná a bohatá na vlákninu - takže se dobře uplatňuje při redukční dietě.
  • Pravidelné užívání nejméně 1-2 polévkových lžic jader denně může po delší době (týdny až měsíce) - vykazovat preventivní i léčivé účinky při nezhoubných zvětšeních prostaty a při potížích s močovým měchýřem.
  • Plody tykví obsahují stopové prvky jako je:  železo, fluor, jód, měď, mangan, molybden, selen , zinek.
  • Tykve obsahují citrulin, který podporuje vylučování produktů - látkové výměny a jedovatých látek.
  • Nízký obsah sodíku činí z tykví jednu z potravin s nejnižším obsahem soli, tím se opět řadí do dietních jídel využívaných při léčbě - vysokého krevního tlaku, onemocnění močových cest a ledvin. 
  • Pročišťuje krev a trávicí systém.
  • Typický je vysoký obsah draslíku, který podporuje - odvodňování, působí proti zácpě a udržuje také basickoadidickou rovnováhu v těle a správné hospodaření s vodou v našem těle.

Odrůdy tykví s výrazně oranžovo – červenou dužinou:

  • Mívají překvapivě vysoký obsah beta – karotenu, takže v tomto směru vysoce předčí mrkev.
  • Karoteny, vitamíny C a E, které jsou v plodech tykví rovněž bohatě zastoupeny- působí jako antioxidanty a chrání buňky.
  • Poutají volné kyslíkaté radikály a pomáhají tak předcházet tvorbě nádorů a nežádoucímu ukládání látek na srdečně cévních stěnách.

Zpracování dýně

Základ zpracování dýně je všude stejný, přesto jej u jednotlivých receptů uvádím.

Dýni rozpůlit, zbavit měkké dužiny, okrájet slupku a nakrájet na malé kostičky (velikost si zvolte sami).

Nakrájenou dýni vložit do nádoby a zalít octovou vodou, ředěnou v poměru 1 l vody + 0,2 l 8% octa.

Dýně by měla být zcela ponořená a v této octové vodě naložená nejméně 12 hodin. 

Kompot z dýně

Dýňový kompot...

Příprava dýně:

Dýni rozpůlit, zbavit měkké dužiny, okrájet slupku a nakrájet na malé kostičky (velikost si zvolte sami).

Nakrájenou dýni vložit do nádoby a zalít octovou vodou - ředěnou v poměru 1 l vody + 0,2 l 8% octa.

Dýně by měla být zcela ponořená a v této octové vodě naložená nejméně 12 hodin.

Pak ji vyjmout, propláchnout, vložit do hrnce, zalít čistou vodou a povařit na mírném plameni.

Dýně musí být skelná, ale nikoliv příliš měkká nebo dokonce rozvařená.

Potom ji opatrně scedit a nechat okapat a naskládat do zavařovacích sklenic.

Do každé sklenice přidat kávovou lžičku ananasové (nebo jiné) příchutě.

Pak zalít cukerným nálevem: 

1 kg cukru + 1 l vody, zahřívat, dokud se cukr nerozpustí.

Sterilovat 30 minut při teplotě 85-90°C.

Poznámka:

 

Uchovávat v tmavé místnosti (na světle bledne a ztrácí barvu).

Džus z dýně

Dýňový džus (určený k ředění vodou)...

Příprava dýně:

Dýni rozpůlit, zbavit měkké dužiny, okrájet slupku a nakrájet na malé kostičky (velikost si zvolte sami).

Nakrájenou dýni vložit do nádoby a zalít octovou vodou, ředěnou v poměru 1 l vody + 0,2 l 8% octa.

Dýně by měla být zcela ponořená a v této octové vodě naložená nejméně 12 hodin.

Pak ji vyjmout, propláchnout vodou, vložit do hrnce a zalít cukerným roztokem v poměru 1 l vody + 1 kg cukru, tak aby byla ponořená a rozvařit do měkka.

Nechat vychladnout a pak vše, včetně nálevu důkladně rozmixovat, nesmí zůstat žádné kousíčky.

Pokud je rozmixovaná směs moc hustá, naředit vodou na tekutou konzistenci, aby se dala překapat přes jemné síto.

Z roztoku, který proteče sítem, se udělá džus.

Směs, která zůstane na sítu, se může dát stranou a udělat z ní přesnídávku, jinak je již nepotřebná. 

A nyní do scezeného roztoku přidat, dle vlastního výběru a chuti:

1 l vody + 1 kg cukru + ananasová (nebo jiná) příchuť

Nebo: přidat koupený sirup – ananasový, pomerančový, či citronový … a nalít do roztoku.

Vše důkladně smíchat dohromady, aby byla tekutá konzistence.

Pokud je moc husté, může se ještě naředit a dle potřeby ještě jakkoliv dochutit.

Pak nalít do zavařovacích sklenic a zavařit 30 minut na 80°C.

Poznámka:

Možná vám tento džus bude připadat hodně sladký, ale je určený k ředění vodou nebo minerálkou.

Uložit do tmavé místnosti (na světle bledne a ztrácí barvu).

Džus z dýně a mrkve

Džus z dýně a mrkve (určený k ředění vodou)...

Příprava dýně:

Dýni rozpůlit, zbavit měkké dužiny, okrájet slupku a nakrájet na malé kostičky (velikost si zvolte sami).

Nakrájenou dýni vložit do nádoby a zalít octovou vodou, ředěnou v poměru 1 l vody + 0,2 l 8% octa.

Dýně by měla být zcela ponořená a v této octové vodě naložená nejméně 12 hodin.

Pak ji vyjmout, propláchnout, vložit do hrnce a zalít cukerným roztokem v poměru 1 l vody + 1 kg cukru, tak aby byla ponořená a rozvařit do měkka.

Příprava mrkve:

Jaké množství mrkve použijete, záleží na vás, sami si zvolte poměr dýně a mrkve.

Mrkev oškrábat, nakrájet na malé kousíčky, dát do hrnce, podlít vodou a uvařit hodně do měkka.

Protože se mrkev vaří poněkud déle, vaří se zvlášť.

Po uvaření nechat dýni i mrkev trochu nebo úplně vychladnout a pak vše, včetně nálevu důkladně rozmixovat‚ nesmí zůstat žádné kousíčky.

Je jedno, jestli rozmixujete dýni a mrkev najednou, nebo zvlášť, stejně to pak smícháte dohromady.

Pokud je rozmixovaná směs moc hustá, nařeďte ji vodou na tekutou konzistenci, aby se dala překapat přes jemné síto.

Z roztoku, který proteče sítem, se udělá džus.

Směs, která zůstane na sítu, můžete dát stranou a udělat z ní přesnídávku, jinak je již nepotřebná. 

Přesnídávka s mrkví je také dobrá, postup je stejný jako u přesnídávky z dýně.

A nyní do scezeného roztoku přidejte, dle vlastního výběru a chuti:

1 l vody + 1 kg cukru + ananasová (nebo jiná) příchuť

Nebo: přidat koupený sirup – ananasový, pomerančový, či citronový … a nalít do roztoku.

Vše důkladně smíchat dohromady, aby byla tekutá konzistence.

Pokud je moc husté, můžete ještě naředit, nebo ještě jakkoliv dochutit.

Pak nalít do zavařovacích sklenic a zavařit 30 minut na 80°C.

Poznámka:

Možná vám tento džus bude připadat hodně sladký, ale je určený k ředění vodou nebo minerálkou.

Uložit do tmavé místnosti (na světle bledne a ztrácí barvu).

Přesnídávka z dýně

Dýňová přesnídávka... 

Příprava dýně:

Směs, která zbyla po zpracování dýňového džusu vložit do hrnce.

Podle množství přidat cukerný roztok v poměru 0,5 l vody + 0,5 kg cukru a uvést do varu.

Pokud vám zbylo hodně směsi, tak přidejte více cukerného roztoku.

V malém množství vody rozmíchat vanilkový pudink (může být i jiné příchuti) a pudinkem horkou směs zahustit.

Také zde platí, že pokud máte hodně směsi, dejte více pudinků.

Nakonec naplnit do skleniček a zavařit 30 minut na 80°C.

Poznámka:

V letním horku můžete dát do kelímku a zmrazit, je z toho vynikající zmrzlina.

Džem z dýně

Dýňový džem...

Příprava dýně:

Dýni rozpůlit, zbavit měkké dužiny, okrájet slupku a nakrájet na malé kostičky (velikost si zvolte sami).

Nakrájenou dýni vložit do nádoby a zalít octovou vodou, ředěnou v poměru 1 l vody + 0,2 l 8% octa.

Dýně by měla být zcela ponořená a v této octové vodě naložená nejméně 12 hodin.

Pak ji vyjmout, propláchnout, vložit do hrnce a přilít vodu.

Dýně nemusí být potopená, aby džem nebyl příliš řídký a rozvařit do měkka.

Po vychladnutí rozmixovat a zvážit.

Dále postupovat podle zvyklostí, nebo podle návodu uvedeného na Pektogelu či Gelfixu.

Poznámka:

Džem je výborný v kombinaci s tvarohem na velké kulaté koláče s drobenkou.

Sušená dýně

Sušená proslazená dýně...

Příprava dýně:

Dýni rozpůlit, zbavit měkké dužiny, okrájet slupku a nakrájet na malé kostičky (velikost si zvolte sami).

Nakrájenou dýni vložit do nádoby a zalít octovou vodou, ředěnou v poměru 1 l vody + 0,2 l 8% octa.

Dýně by měla být zcela ponořená a v této octové vodě naložená nejméně 12 hodin.

Dýni vyjmout, propláchnout, vložit do hrnce a zalít cukerným roztokem v poměru 1 l vody + 1 kg cukru, tak, aby byla ponořená.

Přidat ananasovou (nebo jinou) příchuť a nechat pouze přejít varem, aby dýně pouze změkla, ale zůstala celistvá.

V tomto cukerném nálevu nechat dýni louhovat 12 hodin, aby do sebe natáhla sladký roztok.  

Nádobu zakrýt utěrkou, kvůli případnému hmyzu.

Dýni vyndat z nálevu, nechat okapat a pak rovnou skládat na mřížky sušičky.

První dávka se suší přibližně 8 hodin.

Po usušení nechat vychladnout a skladovat v uzavíratelné nádobě.

Poznámka:

Je výborná jako zobání u televize.

Lze ji přidávat i místo kandovaného ovoce.

 

TOPlist

Dýně...

  • Dušená dužina tykví je lehce stravitelná, bohatá na vlákninu a podporuje trávení.
  • Díky nízkému obsahu sodíku se dobře uplatňuje při redukční dietě.
  • Pročišťuje krev a trávící systém.
  • Působí močopudně a proti otokům.
  • Podporuje léčbu vysokého krevního tlaku a srdečních a ledvinových chorob.

Odrůdy...

  • Tykve s výrazně oranžovo – červenou dužinou, mívají překvapivě vysoký obsah beta – karotenu, takže v tomto směru vysoce předčí mrkev.

Dále obsahují stopové prvky:

  • železo
  • fluor
  • jód
  • měď
  • mangan
  • molybden
  • selen
  • zinek

Kontakt

"Léčivé přírodní energie" Zajímá vás něco?
Potřebujete poradit?
Tak napište na tento email:
prirodnienergie@seznam.cz