" Lunární energie Měsíce..."

Naše „ tělo i duše “ žijí podle rytmu „ Měsíce.“

" Měsíc " - souputník naší planety " Země ..."

  • Jeho průměr je asi " 4x menší" než průměr naší planety " Země."
  • " Měsíc " obíhá kolem " Země " po mírně eliptické dráze.
  • " Měsíc " je po " Slunci " nejjasnějším objektem oblohy.
  • " Měsíc " svou " přitažlivou silou " vyvolává pohyb vody - " příliv a odliv."

​Celý " Vesmír " je neustále v pohybu...

  • Noc střídá den a den střídá noc.
  • " Slunce " a " Měsíc " vycházejí a zapadají. 
  • Po jaru přichází léto, podzim a zima.

Vlivy měsíce

Povrch Měsíce

Povrch Měsíce…

  • Na jeho povrchu " Měsíce"pouhým okem snadno rozeznáme tmavé skvrny.
  • To jsou " Měsíční moře", které tvoří výlevy dávno utuhlé měsíční lávy.
  • Některé jejich názvy jakoby v sobě skrývají mystickou symboliku.

V pravé horní části:

" Měsíčního kotouče ", kterou vidíme vždy večer, když " Měsíc " dorůstá, jsou shora směrem dolů dobře viditelná:

  • Moře Jasu...
  • Moře Ticha...
  • Moře Plodnosti...

Napravo nad nimi:

Je malé, ale kulatým tvarem velmi nápadné:

  • Moře Nepokojů -  které vypadá jako veliký kráter.

Typické " Měsíční krátery" však bez použití dalekohledu neuvidíme.

  • Nejhezčí pohled dalekohledem na " Měsíc " je kolem " první a poslední čtvrti", kdy na jeho povrchu spatříme spoustu " kráterů, pohoří a dalších útvarů", jejichž viditelnost zvýrazňují " jejich stíny."
  • Za " Úplňku" sice stíny zmizí, ale zase v tuto dobu uvidíme " zvláštní paprskovité krátery", které jindy nelze rozeznat.

Další zajímavostí, kterou můžeme pozorovat pouhým okem je, že se " Měsíc " za hodinu posune o svůj úhlový průměr směrem od západu k východu.

Úhlový průměr " Měsíčního kotouče" je půl stupně, za 1 den, tedy za 24 hodin se "Měsíc" pohne o 12 stupňů.

Pokud si sami odměříte na obloze 12 stupňů, můžete si předpovědět pozici " Měsíce" následující den v tutéž dobu.

Cyklus fází Měsíce

Jak dlouho trvá celý cyklus fází Měsíce?

  • Jak jeho jméno napovídá – " Měsíc", ale ve skutečnosti je to " 28 dní, ještě přesněji 27,3 dnů."
  • To je čas, ve kterém oběhne " Měsíc " 1x kolem " Země " vzhledem ke vzdáleným planetám.
  • Mnohem snadněji lze spočítat dny mezi dvěma fázemi " Měsíce."
  • To je od " Novu - do Novu " nebo od " Úplňku - do Úplňku."
  • Jednou je to za 29 dní a jindy za 30 dní a to se pravidelně střídá, pravda je uprostřed, to je 29,5 dne.
  • " Měsíc" se jako každá " planeta" otáčí.

Proč tedy vidíme stále tutéž jeho stranu?

  • Je to tím, že doba, za kterou se " Měsíc"otočí kolem své osy, je stejně dlouhá, jako doba, za níž oběhne kolem " Země."
  • Proto je " Měsíc" obrácen k zemi stále stejnou stranou.

Měsíční fáze

Jak vznikají " Měsíční fáze "...

" Měsíc v Novu..."

  • V tuto dobu se " Měsíc " nachází mezi - " Zemí a Sluncem."
  • K " Zemi " je přivrácena jeho tmavá - " Sluncem" neosvětlená polovina.

" První čtvrť - Měsíc dorůstá - " D "...

  • Už 2 dny po " Novu " můžeme nad západním obzorem spatřit úzký " srpek Měsíce."
  • " Měsíc " za týden uběhne " čtvrtinu" své dráhy kolem " Země".
  • Na obloze se objeví východním směrem - nalevo od " Slunce."
  • " Měsíc " obíhá " Zemi " - od západu na východ.
  • Ze " Země" pak vidíme jen jeho polovinu " Sluncem" ozářené polokoule ve tvaru písmene " D " – říkáme, že " Měsíc " dorůstá.

" Měsíc v Úplňku..."

  • Po uplynutí druhého týdne se "Měsíc" dostane do polohy protilehlé ke " Slunci".
  • Spatříme celou jeho osvětlenou polokouli – " Měsíc je v Úplňku."

" Poslední čtvrť - Měsíc couvá - " C "...

  • Pak začne " Měsíc" opět ubývat a po uplynutí třetího týdne vykreslí na obloze tvar plného písmene " C " – říkáme, že " Měsíc" couvá. 
  • Na obloze se nachází západním směrem - napravo od " Slunce" a nyní se ke  "Slunci" přibližuje.
  • Až bude k " Zemi " přivrácena jeho neosvětlená strana - přestaneme " Měsíc " vidět.
  • " Měsíc " dokončil jeden cyklus fází a je opět v " Novu."

Povídání o hvězdách...

Hvězdy jsou  zařazovány do skupin - " souhvězdí."

  • V severní části oblohy je " dvojice " nápadných " souhvězdí."
  • Nejznámější je Velký vůz "  4 hvězdy tvoří " kola " a  3 vybíhající hvězdy značí " oj." 
  • Prodloužíme-li vzdálenost " zadních kol " 5x, dostaneme se k " Polárce." Ta svítí stále přímo nad " severem " a podle ní můžeme určit i ostatní světové strany.
  • Od zadních kol " Velkého vozu " přes " Polárku ", můžeme dojít do blízkosti druhého "souhvězdí" ve tvaru jasného dvojitého "W", známého jako   " Kasiopeja ", což je  v antické báji jméno " Aithiopské královny ." 
  • " Velký vůz " je sice vžité, ale neoficiální pojmenování  souhvězdí "Velké medvědice."  Na jaře ho uvidíme téměř v " nadhlavníku ", na podzim se plouží nízko  nad " severním obzorem."
  • " Kasiopeja " je naopak nejvýš na podzim a nejníže na jaře.
  •  

Povídání o planetách

Na obloze lze objevit i " jasné hvězdy ", které na mapě vyznačeny nejsou. Nejde  o skutečné hvězdy, ale jde o " planety."

  • Po " Slunci a Měsíci " je nejjasnějším objektem oblohy Venuše ", můžeme ji vidět večer na západě jako " Večernici " nebo ráno na východě jako " Jitřenku ". 
  • Jednou až dvakrát do roka má podobnou viditelnost Merkur."
  • Po " Venuši " je nejjasnější "Jupiter."
  • O něco slabší je Mars ", toho však spatříme jen nízko nad jižním obzorem, zejména v souhvězdí " Střelce a Hadonoše " a odlišuje se typickým načervenalým zabarvením. 
  • Z planet viditelných pouhým okem zbývá Saturn ", kterého rozeznáme jako jasnou hvězdu v souhvězdí " Býka " nedaleko "Jupitera." 
  • Je-li některá z " planet " vidět celou noc, spatříme ji večer nad východem, kolem půlnoci nad jihem a ráno nad západem.

Zatímco " hvězdy " jsou plné energie,  " planety " samy nesvítí a vidíme je vlastně jen proto, že odrážejí a rozptylují sluneční světlo.

  • Jednou z hvězd je Slunce " a nebe velice zpestřuje Měsíc ."
  • " Měsíc " se pohybuje stejně jako " Slunce a hvězdy " od východu k západu , což je způsobeno otáčením " Země " opačným směrem, ale mezi hvězdami se pohybuje dosti rychle k východu.
  • To proto, že obíhá kolem " Země " a sice rychlostí 1 km za sekundu.
  • Každou noc ho proto najdeme mezi jinými hvězdami.
  • Protože je pokaždé  osvětlen " Sluncem " z poněkud jiného směru, mění také svou podobu, která se odborně nazývá " fáze Měsíce."
  • Při svém  pohybu oblohou se " Měsíc " setkává s  " hvězdami i planetami " a často s nimi vytváří zajímavá seskupení.
  • Pěkným zážitkem je pozorování úzkého měsíčního " srpku."
  • Můžeme ho spatřit večer po západu " Slunce ", 1-2 dny po " Novu ", kdy se nevysoko nad obzorem objeví " mladý Měsíc."
  • Vhodné k pozorování je období leden až červen.
  • Podobně je ráno před východem " Slunce " viditelný " starý Měsíc " 1-2 před " Novem ", a to nejlépe od července do listopadu.
  • Přitom si můžeme všimnout dalšího pozoruhodného jevu, zvaného " popelavý svit."
  • Kromě " jasného srpku " osvětleného " Sluncem "  je slabě osvětlen celý zbytek " Měsíce."
  • Často na něm vidíme i temné skvrny takzvaných " měsíčních moří."
  • Slabě  osvětlená část " Měsíce " je ozářená slunečním světlem odraženým od " Země ", která je v té době téměř v " Úplňku."
  • Občas je v činnosti některý z " meteorických rojů." Jde o drobné částice pocházející z komet, které při rychlém průletu zazáří v našem ovzduší a vypaří se. Na celé obloze se pak objeví až 100 meteorů za hodinu, z nichž však spatříme jen některé. Vyjímečně jde počet do tisíců, pak hovoříme o " meteorickém dešti.".
  • Meteory určitého roje zdánlivě vyvěrají z některého " souhvězdí " a podle toho je roj pojmenován.
  • Například " Perseidy " vyletují od souhvězdí Persea,  a " Leonidy " od souhvězdí Lva.                                 

TOPlist

Starověké civilizace si

" Měsíc" pojmenovali po svém:

  • Římané – „Luna“
  • Řekové – „Seléne“
  • Indové – „“Čandra“
  • Egypťané – „Isis“
  • Sumerové – „Nannar“
  • Babylóňané – „Sína“

" Měsíc - Moon “

je také jméno prvního dne v týdnu:

  • v angličtině „ Monday “
  •  v němčině „ Montag “

Orgánové hodiny

 

Aktivní činnost orgánů v lidském těle během 24 hodin:

  • Plíce:  3 – 5 h
  • Tlusté střevo:  5 – 7 h
  • Žaludek:  7 – 9 h
  • Slezina a slinivka:  9 – 11 h
  • Srdce:  11 – 13 h
  • Tenké střevo:  13 – 15 h
  • Močový měchýř:  15 – 17 h
  • Ledviny:  17 – 19 h
  • Dráha oběhu:  19 – 21 h  ( také obal srdce = emoce, krev a sex )
  • Dráha tří ohňů:  21 – 23 h  ( dýchání, trávení, vylučování )
  • Žlučník:  23 – 1 h
  • Játra:  1 – 3 h

 

Kontakt

"Léčivé přírodní energie" Zajímá vás něco?
Potřebujete poradit?
Tak napište na tento email:
prirodnienergie@seznam.cz